Jak založit mladou kapelu?

Každý občas sní o tom, jaké by to bylo mít svou vlastní kapelu. Kde kdo už dnes na něco hraje a ze skoro každého prázdnějšího prostoru se tu a tam linou více či méně povedené pokusy mladých hudebníků. Jak se zakládá kapela? Co všechno je k tomu potřeba? Zeptali jsme se těch, kteří se o něco takového taky pokoušejí.

Najít ty správné lidi

Mít kapelu je fajn věc. Člověk se věnuje něčemu smysluplnému. Stráví čas s kamarády. A možná že si rodiče konečně přestanou stěžovat na neustálé poflakování kolem. K založení kapely je potřeba mít hlavně další hudebníky. Ty správné lidi, kteří navzájem pochopí své umělecké vytržení. „Základem kapely je důvěra. Hlavně aby se lidi znali a věděli, co od sebe můžou čekat. A aby nebyly rozpory. Na tom můžeš stavět kapelu. A jak sehnat muzikanty? Choď mezi lidi, navštěvuj hudební kluby, určitě se ti někdo nabídne. Hlavně se nesmíš bát a jít do toho po hlavě,“ radí Honza, bubeník kapely Innocent Core. Jak ale říká Martin, bubeník kapely Genuis Mess Poets, někdy je to i dílem náhody. „Ta naše kapela vznikla tak, že mi kamarád řekl, jestli si někdy nechci jít zahrát. A já jsem šel. Zajamovali jsme si a řekli jsme si, že to nezní špatně.“

Na začátek budou stačit nástroje do 10 tisíc

Pokud je s kým hrát, bylo by také dobré mít na co hrát. S trochou štěstí má každý oslovený muzikant vlastní nástroj. Ale co když ne? Navíc je dobré mít na koncerty něco kvalitnějšího nebo hlasitější aparaturu. Kdo má štěstí, tomu rodiče splnění jeho snu zaplatí. Kdo ne, měl by vyrazit na brigádu. Hudební nástroje nejsou levná záležitost a o zesilovačích, efektech a dalších šikovných „hejblátkách“ to platí dvojnásob. Kytaristka Iva, která má za sebou hraní v kapele Sugar Charlie a právě zakládá už svoji druhou kapelu, radí: „Nástroje seženeš úplně normálně v hudebních obchodech, v e-shopech, levněji také v bazaru anebo od zkušenějších kámošů i se slevou. Ze začátku se ceny pohybují nízko, řekla bych tak do deseti tisíc. Ale čím jsou lidi starší a lepší, tím více čekají od svého nástroje a aparatury.“

Zkušebna? Tam, kde můžeš hlasitě bušit a kde tě nevykradou

Dalším krokem je sehnat prostory pro zkušebnu. To se ale občas jeví jako neřešitelný problém. Kdo by chtěl doma několikrát týdně poslouchat hlasité neumětely? Tohle neskousnou ani mnohdy docela tolerantní rodiče. Nejlepší jsou místa, kde člověk není nikomu na obtíž. Takže žádné panelákové byty nebo pokoje v dvougeneračním domku, kde bydlíte s babičkou. „Zkušebny většinou nejdřív sháníš po známých, protože pak nehrozí problémy, že hlučíš a tak. Jenže vhodná místnost pro zkušebnu musí být někde schovaná tak, abyste nikoho nerušili a taky bezpečná proti vykradení. A skloubit to dohromady je někdy velký problém. Nejideálnější je hledat v nějakých firmách, kde může být hluk a zároveň se tam dbá o bezpečnost,“ říká Pavel, který má bohaté zkušenosti s hraním v kapelách No Pop a Sugar Charlie. Pokud se povede sehnat dobrou zkušebnu, může se z ní velice rychle stát místo, kde jsou hudebníci častěji než doma. Samozřejmě slouží hlavně k vylepšování hráčského umění, ale občas dobře poslouží jako klubovna nebo azyl pro občasné večírky. Jenom pozor, aby nějaký veselý kamarád nezkoušel prokopnout buben. Bubeníky to většinou dost naštve.

První koncerty bez problémů domluvíte v místním klubu nebo kulturáku

Když už má kapela ty správné hudebníky, kteří mají na co hrát a dokonce i kde zkoušet, je čas přemýšlet nad tím, kde se předvést. V každém větším městě je alespoň jeden hudební klub. A skoro v každé větší vesnici je alespoň „kulturák“. Je ale důležité zkontaktovat ty správné lidi a přesvědčit je, že právě ta vaše kapela bude přínosem pro jejich další koncertní večer (hasičský majáles, letní festival). Často pomáhá i to, že místní kapely se vzájemně dobře znají (hlavně díky hojným výměnám členů). Stačí si počkat, až budou zkušenější kamarádi pořádat nějakou větší akci a přidružit se. Honza z Innocent Core o tom říká: „Přijdeš do klubu a zeptáš se, jestli by se tam nedal uskutečnit koncert. Je dobré mít s sebou vlastní nahrávku, pokud vás neznají. Pak se můžete bavit o penězích. Kolik za to chceš. Kolik bude chtít zvukař. A samozřejmě datum a čas. A aby vás nevypekli? Smlouva na papíře. S ústní domluvou už to dnes ani nejde.“

Vydělané peníze investujte do nástrojů a lepšího zvuku

Kytaristka Iva to vidí trochu jinak. „Koncerty se domlouvají celkem lehce. Buď máš známé, kteří vlastní klub nebo hospodu, kde by se dalo hrát, nebo se znáš s nějakou kapelou, která tě přibere na koncert. A pak čím víc lidí poslouchá tvou hudbu, tím snazší je někde si zahrát.“ Co se placení týče, má také celkem jasnou představu. „ Ze začátku se většinou hraje zadarmo nebo za pivko a nějaké to občerstvení. Ale lepší jsou samozřejmě peníze. Není to o tom, že by šlo jenom o prachy, jak by si mohl někdo myslet. Jde o to, že peníze, které dostanete, se zase většinou vrazí do opravy nástrojů a do nákupu nových věcí a tak. Protože při převážení se sem tam něco ulomí. A kde pak na to má člověk brát peníze, když už doma všechny oškubal?“

Sláva je na dotek, stačí mít odhodlání

Prvním krokem k založení kapely je ale nesporně rozhodnutí. Takže vyhrnout rukávy a směle do toho. Není to snadná záležitost. Na druhou stranu je tu (i když s mizivou pravděpodobností) šance na mezinárodní uznání, davy umdlévajících fanoušků a takové honoráře, že se vám z nich bude točit hlava. Ale ono ani rozvířit poklidné vody místní hudební scény není k zahození. A radost udělá i malý hlouček věrných fanoušků na každém koncertě.